Choď na obsah Choď na menu
 


Strážce hradní paní

Gayle Callen

Knihy od autorky si môžete kúpiť i na Romanticbooks

 
Strážce hradní paní

Obrázok

V originále: My Lady's Guardian (2000)

Vydal: Oldag 2004

ObrázokLady Margery Wellesové se dostalo od krále neobvyklého privilegia - může si sama vybrat budoucího manžela. Netuší, jaké těžkosti jí to přinese. Nápadníci si v jejím sídle podávají dveře a začnou ji doslova pronásledovat. V té době se do Anglie vrací její přítel z dětství Gareth Beamount, který Margery kdysi zachránil život a jejímu otci a svému pěstounovi před smrtí slíbil, že na ni dá vždycky pozor. Její bratři však Garetha brzy po otcově smrti vyhnali a on se pak musel živit převážně jako žoldák, neboť vzhledem k rodinné kletbě byl všude, kam se vrtl, nevítaným hostem. Navíc trpěl "vidinami", za které si vysloužil přezdívku a zavržení ostatních lidí. V jednom ze svých vidění spatřil Margery v nebezpečí a vrátil se, aby ji ochránil. Zároveň toho chce využít a konečně se jejímu rodu pomstít za příkoří. Gareth a Margery spolu uzavřou dohodu - Gareth se stane jejím placeným osobním strážcem a naoko se jí bude dvořit. Oba k sobě pociťují silnou přitažlivost, ale zároveň se snaží zachovat si odstup, byť každý z jiného důvodu. Margery v sobě nosí tajemství - přišla totiž o panenství s mužem, který jí sliboval manželství. Gareth zase chce svou kamarádku z dětství využít jen ke své pomstě. Čas, kdy Margery musí králi oznámit svou volbu, se neúprosně blíží. Přestože se Gareth snaží intimnímu sblížení s Margery zabránit, nakonec k němu přece jen dojde. V tu chvíli se nejvážnějším kandidátem na manžela opět stane Peter Fitzwilliam, který Margery odkopl. Vidina jejího obrovského věna je totiž silnější než cokoliv jiného. Margery však opět ukáže svůj silný charakter a místo Fitzwilliamova jména označí před celým královským dvorem jako svého budoucího manžela toho, koho opravdu miluje.

Obrázok

K vyčerpávajúcej anotácii od Oldagu vlastne nemám čo dodať, hádam len to že nám anotácia prezrádza takmer celý dej knihy, takže žiadne dejové zvraty ani prekvapivé odhalenia sa nekonajú, dej je ľahko predvídateľný a nebyť autorkinho rozprávačského talentu asi by sa mi knihu ani nepodarilo prečítať do konca, pretože úprimne povedané nuda nuda...

- Dve a pol srdiečka preto, že som to dočítala úspešne do konca a tiež preto, že obľubujem stredoveké romace. A tiež to bola moja prvá kniha od tejto autorky tak aby som celkom nestratila chuť prečítať od nej niečo ďalšie:)

 

Ukážka z knihy:

Kapitola 1

 

 

Červen 1481

 

Gareth Beaumont zalapal po vzduchu a zvedl se na lokty. Po spánku ani památky. Hlavou narazil o stanovou tyč a sprška vody, kterou tím uvolnil, mu zkropila tvář. Nevšímal si toho a s hlavou ještě pinou živého snu se zadíval do šera.

Margery.

Stará křivda opět vyplula na povrch. Ona i její bratři ho opustili a zavedli jeho život na dráhu zoufalství a osamění.

Začal zhluboka dýchat a snažil se uklidnit prudce bušící srdce. Byl to jenom sen, žádná vidina.

Ale věděl, že lže sám sobě. Tupá bolest v hlavě zesílila a žaludek se mu podrážděně rozechvěl. Samozřejmě že to bylo zjevení, objevila se v něm Margery Wellesová — již neviděl celých dvanáct let.

Opět jí hrozí nebezpečí.

Posadil se a složil hlavu do dlaní. Nemusí se o ni starat; má přece bratry, kteří jí pomohou vyřešit jakékoliv nesnáze. Kromě toho je už jistě vdaná, nejspíš se stala i matkou.

Minulost je mrtvá a on ji nikdy nemůže vrátit zpět. Proč by si

to měl přát? Velmi brzy v životě poznal, že nemůže spoléhat na nikoho jiného než sám na sebe. V posledním domě, kde vyrůstal, byl terčem posměšků, nazývali ho Warfieldovým čarodějem, právě kvůli zjevením, jimž se nemohl ubránit. Aby si získal respekt, stal se nelítostným bojovníkem. Pomáhalo mu to držet si lidi dál od těla, tak jak si přál, a také mu to zajišťovalo obživu.

Ale brzy byl ve svém oboru až příliš velkým mistrem a urození pánové měli už dost proher. By1 nucen opustit Anglii, protože mu zakázali účastnit se turnajů a nikdo si ho nechtěl najmout. V posledních letech se živil jako žoldnéř ve Francii, ale jeho jméno a kletba ho pronásledovaly i tam. Neměl vlastní půdu, rodinu ani peníze. Ocitl se na pokraji bídy, byl jí tak blízko, až cítil její ohavný puch. Jediné, co neprodal, byla zbroj a kůň, protože bez nich by se neuživil.

U všech svatých, proč mu po všech těch letech musela vstoupit do hlavy Margery? Nejraději by na celé zjevení hrozícího nebezpečí zapomněl. Vždyť Margery má svoji rodinu a nikdo z nich ho nepotřebuje.

Náhle si vzpomněl, jak čelil ostrému pohledu jejího otce, lorda Wellese. Byl to jediný člověk, kterýse k němu zachoval čestně.

A on starci slíbil, že jeho dceru bude vždy chránit.

S hněvivým zaklením ulehl na houni. Lord Welles si jeho oddanost zasloužil, ale jeho děti ne. Přesto se Gareth rozhodl, že vyhledá Margery a zjistí, jaké nebezpečí jí hrozí. Udělá, co je třeba, aby se nezpronevěřil své přísaze, a pak zas půjde.

Slunce ozařovalo úbočí pahorků a nízké kamenné zídky na planinách Gloucestershiru. V dálce spatřil Gareth lesknoucí se špičky věží hradu honosně se tyčícího na kopci. Hrad Hawksbury. Margery a její rodině jako obvykle patřilo to nejlepší. V ústech pocítil hořkou pachuť vzteku a snažil se svoji rozmrzelost potlačit. Jeho osobní zášť není důležitá; záleží jen na přísaze, již dal lordu Wellesovi.

Ulevilo se mu, když jeho kůň vkročil do stínu chladného za-lesněného údolí a hrad mu zmizel z dohledu. Pohlédl na Wallaceho Desmonda, který se protentokrát nedíval podezíravě.

Gareth věděl, že střetnout se s neznámým nebezpečím by bylo pošetilé, ale dlouho se nemohl odhodlat požádat někoho o pomoc. Desmond byl však Garethovi zavázán za to, že mu v turnaji zachránil život. Když ho nakonec jeho zachránce požádal o laskavost, byl ochotný vrátit se do své vlasti., aby pomohl ženě, již Gareth kdysi znal.

Přestože den byl na Anglii neobvykle jasný, Gareth ucítil, jak ho zamrazilo v celém těle. Dosud vždy taková varování ignoroval, avšak teď mu věnoval pozornost.

Blížili se k Margery.

Přitáhl uzdu a jeho kůň rázem zůstal stát. Gareth zvedl hlavu a očima přejížděl okolní les.

„Desmonde, jeď přede mnou. Hrad Hawksbury není daleko." Desmond se opřelo hrušku sedla a přimhouřenýma očima na něho pohlédl. „Co se děje, Beaumonte?"

„Nic." Desmond o jeho zjeveních nevěděla Gareth byl odhodlaný držet je před ním v tajnosti, jak dlouho to půjde. Nebylo to poprvé, kdy přemítal, proč celá pokolení jeho rodiny trpěla kletbou za zločin jediného předka. „Potřebuji jenom chvíli přemýšlet, co řeknu Margery."

Desmond se ušklíbl. „Zneklidňuje tě pouhá žena?"

Gareth neodpověděl. Čím delší dobu strávil s Desmondem na cestách, tím víc toho jeho druh namluvil, jako by bylo možné, aby se tím z nich stali přátelé. Gareth žádné přátele nepotřeboval.

„Dobře," řekl pak Desmond. „Nechám tě rozjímat. Kdo ví, třeba vzbudím náklonnost krásné Margery já."

 

Margery Wellesová obíhala paseku a snažila se, aby mezi ní a zubícím se Thomasem Foggem zůstala kamenná lavice. Toho dne už potřetí proklínala svoji pošetilost. Proč si vlastně myslela, že je jiný než ti druzí - jiný než Petr Fitzwilliam? Vzít ho na jedno z jejích oblíbených míst byla do nebe volající hloupost.

 

Strážce hradní paní Oldag 2004

Spracovala LENKA

 

 

Náhľad fotografií zo zložky Gayle CALLEN

Komentáre

Pridať komentár

Prehľad komentárov

Buďte prvý a napíšte komentár.